Dotazy a odpovědi - Financování stran obecně

Odpovědi na nejčastěji kladené dotazy

Financování stran obecně



  1. Na který účet mají členové strany poukazovat členské příspěvky?
  2. Na jaký účet mohou dárci posílat peníze? Lze dary od podporovatelů přijímat na volební účet?

  3. Jsme malá lokální strana, nemáme žádné zaměstnance, nepřijímáme žádné dary, účastníme se jen komunálních voleb a ve výroční finanční zprávě máme samé nuly. Musíme i přesto vést čtyři účty, jak nově ukládá zákon o politických stranách?


1. Na který účet mají členové strany poukazovat členské příspěvky?
Dotaz: Dle § 17a ods. 2 zákona o politických stranách (424/1991 Sb.) vedou strany, hnutí a politické instituty čtyři oddělené účty pro různé typy plnění. Na který z těchto účtů je možné zasílat členské příspěvky? A mohou členové strany / hnutí svůj členský příspěvek ve výši 1.000 Kč uhradit v hotovosti na základě příjmového pokladního dokladu přímo do pokladny hnutí?

Odpověď: Členské příspěvky patří mezi ostatní příjmy, při bezhotovostní platbě je tedy třeba použít účet dle § 17a ods. 2 písmene d). Zákon nespecifikuje u odděleného účtu pro ostatní příjmy a výdaje žádná omezení. Z toho lze dovodit, že členové mohou členský příspěvek uhradit v hotovosti do pokladny strany či hnutí, nebo zaslat na účet.


2. Na jaký účet mohou dárci posílat peníze? Lze dary od podporovatelů přijímat na volební účet?
Podporovatelé nemohou dary přímo posílat na volební účet kandidující strany. Své příspěvky musejí posílat na tzv. zvláštní účet, který jsou strany a hnutí povinny vést dle § 17a odst. 2 písm. a) zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění. Zákon nerozlišuje, zda se jedná o dary míněné jako příspěvek na volební kampaň, nebo o dary na běžnou činnost: všechny dary, tedy i ty, které budou použity na volby, musejí být poukázány na zvláštní, nikoliv volební účet strany či hnutí. Na volební účet si kandidující strany mohou darované prostředky přeposílat ze zvláštního účtu dle potřeby, aby mohly krýt výdaje na kampaň. Finance z darů je možné přeposílat jednou částkou jako hromadný převod ze zvláštního účtu. K tomu je však třeba paralelně vést zvláštní evidenci darů, které byly na kampaň využity, dle § 16b odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR, v platném znění. Volební účet tedy není určen pro příjem darů – slouží pouze pro účely hrazení nákladů volební kampaně.


3. Jsme malá lokální strana, nemáme žádné zaměstnance, nepřijímáme žádné dary, účastníme se jen komunálních voleb a ve výroční finanční zprávě máme samé nuly. Musíme i přesto vést čtyři účty, jak nově ukládá zákon o politických stranách?

Každá politická strana nebo hnutí, bez ohledu na velikost a na to, zda působí v obecním zastupitelstvu nebo v celostátním parlamentu, musí vést první ze zmíněných čtyř účtů (tak zvaný zvláštní účet). Současně má každá strana či hnutí povinnost oznámit našemu úřadu internetovou adresu, na níž je tento účet veřejně přístupný. Ostatní účty musí strana vést účetně a bankovní konto musí založit, pokud hodlá provést příslušnou finanční transakci.

Zákon o politických stranách v platném znění (č. 424/1991 Sb.) zavádí v § 17a odst. 2 pro všechny subjekty povinnost vést čtyři oddělené účty:
a) účet pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění (tento účet zákon nazývá „zvláštním účtem“),
b) účet pro plnění vyplývající z pracovněprávního vztahu ke straně či hnutí,
c) účet pro financování volebních kampaní (s výjimkou komunálních voleb),
d) účet pro ostatní příjmy a výdaje.

Zatímco u „zvláštního účtu“ zákon výslovně stanovuje povinnost, aby byl zřízen a aby strana úřadu oznámila internetovou adresu tohoto účtu, u ostatních tří účtů platí povinnost „vést“ je.

(Ne)zřízení zvláštního účtu
Pokud zvláštní účet není zřízen (nerozlišuje se mezi malými, velkými, lokálními či celostátními stranami), dopouští se strana či hnutí správního deliktu dle § 19j odst. 2 písm. c) zákona a hrozí jí sankce až 200 tisíc Kč. Zvláštní účet musí umožňovat „bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí“ (čili musí jít o transparentní účet). Strany a hnutí mají povinnost nejen tento účet zřídit, ale současně našemu úřadu bezodkladně poté oznámit internetovou adresu, na níž je možné do účtu nahlížet (musí jít o přímý odkaz pro zobrazení účtu bez dalšího klikání – ne odkaz na doménu strany či banky, odkud by se uživatel musel dále proklikávat). Pokud strana tuto internetovou adresu úřadu neoznámí, dopouští se stejného deliktu a hrozí jí stejná sankce, tedy až 200 tis. Kč. Oznámení se provádí pomocí jednoduchého internetového formuláře, najdete jej zde.

(Ne)vedení ostatních tří účtů
Ostatní tři účty musí strana vést účetně. Bankovní účet musí zřídit, pokud hodlá reálně provést příslušnou finanční transakci. Subjekt, který působí výhradně na lokální úrovni, tak fakticky nebude vůbec zřizovat účet dle písmene c), neboť tento účet se zřizuje „za podmínek stanovených volebními zákony“ a zákon o volbách do zastupitelstev obcí tuto povinnost nestanovuje. Pokud strana nemá žádné zaměstnance, není ani třeba, aby zřizovala bankovní účet dle písmene b). Účet dle písmene d) teoreticky strana také nemusí zřizovat, v praxi by jej ale měl mít každý subjekt, už jen protože povinné vedení účetnictví a ověření výroční finanční zprávy auditorem představuje pro stranu finanční náklady. Hotovostně lze přitom hradit pouze výdaje do 5.000 Kč. V případě, že tyto výdaje strana nehradí penězi, pravděpodobně od příslušného účetního či auditora získává nepeněžitý dar dle § 19h odst. 1 písm. g) zákona a v tom případě bude náš úřad očekávat příslušný záznam ve výroční finanční zprávě. Upozorňujeme rovněž, že pokud strana zřídila účet dle písmene d), má povinnost sdělit bez zbytečného odkladu číslo nebo jiný jedinečný identifikátor tohoto účtu našemu úřadu. Teprve na základě naší výzvy jsou subjekty povinné sdělit úřadu též číslo nebo jiný identifikátor účtu, na němž vedou prostředky dle písmene b) – tedy dokud nevyzveme, není třeba sdělovat.