Dotazy a odpovědi - Financování volební kampaně pro volbu prezidenta

Odpovědi na nejčastěji kladené dotazy

Financování volební kampaně pro volbu prezidenta

Poznámka: odkazuje-li se v textu na “volební zákon”, rozumí se jím, není-li uvedeno jinak, zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, v platném znění. Odkaz na znění zákona naleznete na titulní straně webu.

  1. Chci v kampani podpořit kandidáta na funkci prezidenta republiky BEZ JEHO VĚDOMÍ (např. transparentem na své nemovitosti). Co musím udělat?
  2. Chci v kampani podpořit kandidáta s JEHO VĚDOMÍM. Co musím udělat?
  3. Chci v kampani agitovat v neprospěch kandidáta na prezidenta republiky. Co musím udělat?
  4. Je možné používat transparentní účet již na podporu kandidatury (před vyhlášením voleb) při sbírání podpisů na petiční archy?
  5. Chci soukromě publikovat příspěvky na sociálních sítích, v diskusích atp. Musím se registrovat?
  6. Volební propagace a agitace musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli. Co se těmito pojmy rozumí?
  7. Může kandidát rozdávat v době kampaně peníze skrze nadační fond a obejít tak limit nákladů?
  8. Kandidát organizuje dětský den. Spadá to do volební kampaně?
  9. Kde leží hranice mezi výkonem veřejné funkce a vedením kampaně dle zákona?
  10. Mohou kandidáti účinkovat v době kampaně jako herci ve filmech, seriálech a podobně?
  11. Co se rozumí transparentním účtem?
  12. Lze před registrací kandidátní listiny listin hovořit o kandidátech, potažmo o aktérech kampaně?
  13. Co všechno spadá pod sousloví “komunikační médium?
  14. Má ten, kdo volební kampaň šíří (majitel reklamních ploch, distributor letáku a podobně) povinnost kontrolovat označení kampaně dle zákona a může se dopustit deliktu, pokud tak neučiní?
  15. Jakým způsobem se mohou zastupitelé a radní měst a krajů, kteří kandidují ve volbách na prezidenta, prezentovat v komunikačních médiích obcí a krajů, aniž by porušili volební zákon?
  16. Jaký formát má přesně mít odkaz na transparentní volební účet a odkaz na financování volební kampaně (§ 38 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů)?
  17. Může se v obci místním rozhlasem oznámit konání setkání s některým kandidátem na funkci prezidenta?
  18. Je třeba započíst do nákladů kampaně (jako bezúplatné plnění) nošení drobných propagačních materiálů sympatizanta kandidáta?
  19. Kandidát v průběhu kampaně zjistil, že část vynaložených nákladů nijak nevyužije (například se rozhodne předělat již zpracované vizuály, prostředky kampaně atp.). Musí přesto tato plnění započítat do limitu nákladů?
  20. Představují služby poradců, marketérů, expertů na PR a sociální sítě atp. náklady kampaně?
  21. Jak se má v nákladech kampaně zohlednit práce dobrovolníků?
  22. Mají kandidáti povinnost volební účet po volbách zrušit a pro další volby založit nový, nebo mohou účet používat opakovaně?
  23. Jestliže se dobrovolnická práce kandidáta a jeho rodinných příslušníků nezapočítává do nákladů kampaně, platí to i o využití nemovitostí ve vlastnictví takových dobrovolníků k umístění volební reklamy?
  24. Musí být údaje o zadavateli a zpracovateli uvedeny u příspěvků kandidáta na Facebooku a dalších sociálních sítích? Jak je to s označováním videí na portálu YouTube?
  25. Kde leží hranice mezi výkonem veřejné funkce a vedením kampaně dle zákona?
  26. Osoba, která je kandidátem ve volbách, zaštítí z titulu své funkce událost, akci a podobně. Je to kampaň?
  27. Co se rozumí transparentním účtem?
  28. Podle volebního zákona mají kandidáti poslat úřadu „veškeré účetnictví týkající se volební kampaně“. Jaké konkrétní údaje mají být zaslány?
  29. Do kdy je možné přijímat dary určené k úhradě nákladů volební kampaně před volbou prezidenta?


1. Chci v kampani podpořit kandidáta na funkci prezidenta republiky BEZ JEHO VĚDOMÍ (např. transparentem na své nemovitosti). Co musím udělat?
Aktuální znění zákona o volbě prezidenta republiky (zákon č. 275/2012 Sb., v platném znění) skutečně zavádí pro všechny, kteří chtějí ve volební kampani podpořit kandidáta bez jeho vědomí (nebo naopak agitovat v jeho neprospěch), povinnost registrovat se jako takzvaná třetí osoba u našeho úřadu. Registrační formulář včetně instrukcí pro jeho odeslání najdete na internetové adrese https://registrace.udhpsh.cz/. My Vám jako úřad následně vystavíme rozhodnutí o registraci, v němž najdete mimo jiné Vaše registrační číslo. Transparenty, které v době kampaně vyvěsíte na vaší nemovitosti, pak musíte označit tímto registračním číslem a jménem a příjmením, toho, na nějž je registrace vystavena (§ 35 odst. 5). V případě, že budete transparent vyvěšovat jako právnická osoba, uvádí se namísto jména a příjmení název právnické osoby. Podobu tohoto označení zákon nijak neurčuje, ale z povahy jeho účelu vyplývá, že by mělo být viditelné a čitelné přinejmenším z obdobné vzdálenosti jako text na transparentu.
Poté, co budete jako třetí osoba zaregistrováni, jste povinni si v bance zřídit veřejně přístupný volební účet. A to i přesto, že chcete jen vyvěsit volební transparenty na vaši nemovitost – zákon tuto povinnost ukládá všem registrovaným třetím osobám (§ 38a, odst. 6). Až tak učiníte, znovu se obrátíte na náš úřad a prostřednictvím formuláře, který naleznete na stránkách https://registrace.udhpsh.cz/, nám budete muset sdělit
a) že jste si volební účet zřídili,
b) adresu internetových stránek, na kterých je volební účet přístupný,
c) adresu internetových stránek, na kterých budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně.
Pokud jde o zmíněný bod c), zákon v § 38a odst. 7 říká, že financování volební kampaně zahrnuje „veškeré výdaje registrované třetí osoby vynaložené na volební kampaň“. Nemusí přitom jít jen o peněžní výdaje. Započítávají se i „jiná plnění ocenitelná v penězích“ (ve vašem případě tedy hodnota reklamního prostoru, který propagaci daného kandidáta na své nemovitosti věnujete). To je ale ve Vašem případě spíše formalita – pokud chcete jen vyvěsit transparent na vlastní nemovitost, zcela jistě nepřesáhnete limit, který je pro hodnotu kampaně třetích osob stanoven, tedy částku 800 000 Kč včetně DPH, konalo-li se pouze první kolo volby a částku 1 000 000 Kč včetně DPH, konalo-li se první i druhé kolo volby. Přesto si musíte hodnotu Vámi uskutečněné volební kampaně ocenit a na zmíněné internetové stránce tuto hodnotu uvést jako bezúplatné plnění. V případě, že s Vaší kampaní budou spojeny i nějaké peněžní výdaje, musíte je hradit výhradně z volebního účtu. Peníze si na něj smíte vložit výhradně převodem z jiného bankovního účtu.
O použití prostředků na volební kampaň (peněžních i bezúplatných), si musíte vést evidenci (§ 38a, odst. 10). Její podobu zákon neupřesňuje, může jít v podstatě o Vámi psané poznámky. Je však nutné, abyste v této evidenci rozlišili (a) výdaje na předvolební průzkumy, (b) výdaje na úhradu inzerce v tisku, (c) výdaje na úhradu venkovní reklamy, (d) jiné výdaje. Ve Vašem případě budete pravděpodobně evidovat pouze bezúplatné plněné za venkovní reklamu, ostatní položky budou zřejmě nulové. Tento přehled jste povinni do 10 dní po skončení volební kampaně (tzn. po oficiálním vyhlášení výsledků voleb), zveřejnit na vaší internetové stránce s informacemi o financování volební kampaně. Viset zde bude muset nejméně 3 měsíce. Evidenci spolu s výpisy z volebního účtu si nadto musíte po dobu alespoň 5 let uchovat a v případě, že Vás náš úřad vyzve k jejich předložení, jste povinni je poskytnout.


2. Chci v kampani podpořit kandidáta s JEHO VĚDOMÍM. Co musím udělat?
V tomto případě není třeba se u našeho úřadu registrovat. Povinnost registrovat se jako třetí osoba za účelem vedení volební kampaně platí jen pro ty fyzické či právnické osoby, které hodlají kampaň vést bez vědomí kandidáta (§ 35 odst. 2 zákona č. 275/2012 Sb., v platném znění). S vámi vedenou kampaní tedy musí daný kandidát prokazatelně souhlasit. Nadto je třeba, abyste s daným kandidátem rozsah kampaně přesně dohodl(a), protože tomu v důsledku vámi vedené kampaně vzniká povinnost započíst hodnotu vaší kampaně do celkového limitu nákladů na kampaň. § 37 odst. 2 zákona uvádí, že bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. Platí tedy, že i pokud reálně žádné peněžní prostředky na vaši kampaň nebudete vynakládat (například vyvěsíte transparent na vaši nemovitost), může se jednat o bezúplatné plnění, jehož hodnota se do limitu nákladů na kampaň také počítá a kandidát jej musí vykázat ve své zprávě o financování kampaně. Prostředky volební kampaně, které použijete (transparenty, plakáty a podobně), musejí být označeny informací o jejich zadavateli a zpracovateli.
Viz též otázka č. 6).


3. Chci v kampani agitovat v neprospěch kandidáta na prezidenta republiky. Co musím udělat?
V případě, že hodláte vést negativní kampaň „na vlastní pěst“, tedy bez vědomí některého kandidáta, platí pro vás stejná pravidla jako pro osoby, které chtějí některou stranu bez jejího vědomí podpořit. Pokyny pro tento případ naleznete zde. Pokud povedete negativní kampaň s vědomím kandidáta (tedy v neprospěch jeho volebního soupeře), platí pro vás stejná pravidla jako pro osoby, které chtějí kandidáta podpořit s jeho vědomím (viz zde).


4. Je možné používat transparentní účet již na podporu kandidatury (před vyhlášením voleb) při sbírání podpisů na petiční archy?
Ustanovení § 24 zákona 275/2012 Sb., o volbě prezidenta, uvádí, kdy nejpozději má být zřízen a k čemu má sloužit. Ust. § 35 uvádí, či specifikuje volební kampaň, pro kterou je nutné mít zřízen volební účet. Pro transparentnost Vašich příjmů a výdajů do doby, než zahájíte vlastní přípravu a následnou realizaci volební kampaně by bylo vhodné si založit transparentní účet, tak jak to dělají ostatní před oficiálním startem kampaně známí uchazeči. Tím odlišíte náklady na volební kampaň, které jsou ze zákona ohraničeny limity výdajů a výdaje, spojené se sbíráním podpisů. Uvedený účet můžete nazvat i účtem volebním a mít od počátku jeden účet. Pouze musíte mít na paměti zákonné omezení maximálních výdajů na kampaň.


5. Chci soukromě publikovat příspěvky na sociálních sítích, v diskusích atp. Musím se registrovat?
Zákon o volbě prezidenta republiky (č. 275/2012 Sb., v platném znění) označuje v §35 odst. 1 za volební kampaň “jakoukoliv propagaci kandidáta na funkci prezidenta republiky (…), zejména veřejné oznámení určené na jeho podporu anebo sloužící v jeho prospěch (…), za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiného kandidáta (…)”. Psaní příspěvků na sociálních sítích, pokud půjde o váš osobní (soukromý, nekomerční) profil, nebudete za zveřejňování příspěvků pobírat odměnu a pokud nebudete své příspěvky propagovat pomocí reklamních instrumentů sociálních sítí, není činnost, za kterou se obvykle poskytuje úplata, proto se nejedná o volební kampaň ve smyslu zákona. Registrace Vás jako třetí osoby u našeho úřadu tak není nutná. Obdobně se přistupuje k publikování příspěvků na diskusních fórech.


6. Volební propagace a agitace musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli. Co se těmito pojmy rozumí?
Zadavatelem je ten, kdo si daný prostředek volební kampaně objednal, typicky tedy kandidát nebo registrovaná třetí osoba. Zpracovatel je pak ten, u koho zadavatel prostředek volební kampaně objednal a kdo kampaň vytvořil a její náklady zadavateli vyfakturoval – typicky PR a reklamní agentura či společnost zajišťující volební poradenství a realizaci kampaně. Zpracovatelem je tedy autor podoby daného prostředku kampaně (billboardu, webu, plakátu, spotu, letáku a podobně). Za zpracovatele se nepovažuje vlastník nástroje, kterým je prostředek kampaně šířen – zpracovatelem tedy není tiskárna, majitel billboardu či ten, kdo billboard vylepil, a podobně. Z prostředku kampaně musí být zřejmé, kdo je jeho objednatelem a kdo zpracovatelem. Nestačí tedy uvést jen například kandidát. Je nutné uvést: „Objednatel: (kandidát jméno a příjmení), zhotovitel: (společnost XY)“. Informací o zadavateli a zpracovateli musí být označeny všechny prostředky kampaně, tedy nejen velkoplošná zařízení, ale také komunikační média (s výjimkou drobných předmětů, u nichž je možnost implementace tohoto pravidla pochybná – příklady takových předmětů viz otázka č. 18). Vysvětlení pojmu komunikační médium viz otázka č. 13. K označování příspěvků na sociálních sítích viz otázka č. 24).


7. Může kandidát rozdávat v době kampaně peníze skrze nadační fond a obejít tak limit nákladů?
Dotaz: Kandidát se rozhodl rozdat jistou finanční částku příjemcům dle vlastního výběru. Část peněz rozdal před oficiálním zahájením kampaně, zbylou část převedl po zahájení kampaně na nadaci, která hodlá tyto prostředky dále rozdávat i v průběhu kampaně. Lze takto postupovat, aniž by se touto cestou rozdané příspěvky započítaly do limitu nákladů na volební kampaň?
Odpověď: Soukromé finanční prostředky, které kandidát rozdal před oficiálním vyhlášením kampaně, nejsou předmětem dohledové činnosti našeho úřadu. Avšak činnost nadace v době volební kampaně, která by odpovídala § 35 (zejména odst. 1 a odst. 5) zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky, v platném znění, může být předmětem dohledové činnosti úřadu.


8. Kandidát organizuje dětský den. Spadá to do volební kampaně?
Dotaz: Kandidát na prezidenta republiky hodlá uspořádat dětský den. Akce nemá charakter politické propagace, kandidát zde nebude vystupovat či agitovat. Je přesto třeba tuto akci, která časově spadá do doby volební kampaně, považovat za volební propagaci?
Odpověď: Jakoukoliv akci, kterou uskuteční kandidát v době volební kampaně a bude sloužit k propagaci, je nutné chápat v souladu s ust. § 35 odst. 1 zákona 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky, v platném znění, jako volební kampaň. Pouze v případě, že v souvislosti s pořádáním akce skutečně žádná propagace neproběhne, nebude akce vnímána jako volební kampaň a nebude podléhat tomuto zákonu. Velmi tedy záleží mimo jiné i na tom, jak je akce propagována a prezentována a jak se akce odehraje. Pokud by například na propagačním letáku bylo uvedeno logo kandidáta je to propagace v době předvolební kampaně.
K této problematice viž též stanovisko 26.


9. Kde leží hranice mezi výkonem veřejné funkce a vedením kampaně dle zákona?
Tato hranice je shodná ve všech typech voleb. Popsali jsme ji v tomto stanovisku v sekci věnované volbám do Poslanecké sněmovny. Stanovisko se týká i kampaně před volbou prezidenta.


10. Mohou kandidáti účinkovat v době kampaně jako herci ve filmech, seriálech a podobně?
Touto otázkou se náš úřad nezabývá, neboť spadá do kompetence Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

11. Co se rozumí transparentním účtem?
Stanovisko k této otázce naleznete v sekci Hospodaření stran -> Dotaz a odpovědi nebo pomocí tohoto odkazu.


12. Lze před registrací kandidátní listiny listin hovořit o kandidátech, potažmo o aktérech kampaně?
Otázka: Volební zákon operuje v § 35 a následných ustanoveních s pojmy “kandidát”, stanovuje jim některé povinnosti a nahlíží na ně jako na aktéry volební kampaně. Volební kampaň je přitom vyhlášena rozhodnutím předsedy Senátu uveřejněném ve Sbírce zákonů a to nabylo účinnosti 28. srpna 2017. Podle § 21 se však kandidátní listiny podávají nejpozději do 66 dní před konáním voleb Ministerstvu vnitra a tento termín připadá na 7. listopadu 2017. Lze tedy vůbec před registrací kandidátních listin hovořit o kandidátech, kandidujících stranách, potažmo volební kampani?
Odpověď: Výklad, že o kandidátech lze hovořit teprve po registraci kandidátní listiny, je dle našeho názoru nesprávný. Kandidátní listiny jsou podávány a registrovány u různých kandidátů v různých časech, nikoliv jednotně. Vznikla by tak absurdní situace, kdy by účastníci volební kampaně neměli stejnou startovací čáru. Výklad, že by se kandidát, který hodlá kandidovat, ale ještě nepodal kandidátní listinu, resp. jeho listina ještě nebyla registrována, by se musel dočasně registrovat jako třetí osoba ve smyslu § 35 odst. 2 a § 38a ZVP, je též absurdní a navíc rozporný s § 24 odst. 1 ZVP. Definice volební kampaně je vázána především na časové hledisko: § 35 odst. 3 označuje za počátek regulované kampaně den vyhlášení voleb. Toto řešení se jeví jako jediné objektivizovatelné: jde o start kampaně pro všechny kandidáty zároveň. Konkurující výklad by též u stávajících voleb znamenal výrazné zkrácení regulované kampaně z téměř šesti měsíců na měsíce cca dva, případně ještě méně.
Regulace kampaně se tedy vztahuje na kandidáty již dnem vyhlášení voleb, nikoliv až jejich faktickou registrací. Obdobná konstrukce je užita také v § 24 ZVP, podle něhož už po pěti dnech od vyhlášení voleb vznikají kandidátům povinnosti – například oznámit zřízení volebního účtu apod. To vše v době, kdy ještě nemohlo dojít k registraci kandidátní listiny (přesto § 24 hovoří o kandidátovi).
Celkově tak je třeba rozlišovat mezi „kandidátem“ a „registrovaným kandidátem“. Zastáváme stanovisko, že pravidla pro vedení kampaně se vztahují právě již toliko na „kandidáta“. Oznámení kandidatury a související vstup do kampaně nejsou přitom právně uchopitelné pojmy. Vstup do kampaně probíhá faktickým jednáním, vstupem na veřejné kolbiště a mnohdy řadu měsíců před podáním kandidátní listiny. Právně uchopitelným vstupem do (již regulované části) kampaně pak je nesporně zřízení volebního účtu (a dalších náležitostí), resp. registrace třetí osoby.


13. Co všechno spadá pod sousloví “komunikační médium?
Sousloví „komunikační médium“ je třeba vykládat široce; ostatně i předmětný výraz je sám o sobě velmi obecně formulován: médiem se v běžném jazyce rozumí jakýkoliv zprostředkující článek, adjektivum komunikační znamená „sloužící ke spojení, resp. dorozumění“. Komunikačním médiem tak je třeba rozumět takřka cokoliv, co zprostředkuje propagaci mezi subjektem realizujícím kampaň a (potenciálním) voličem. Specifickou výjimku z tohoto širokého výkladu představují komunikační média obcí, krajů a právnických osob ovládaných obcemi a kraji.
Účelem volebního zákona v aktuálním znění je regulovat volební komunikaci mezi kandidáty a adresáty kampaně jako celek, a to co se týče všech jejích hmotných (případně elektronických či audiovizuálních) výstupů. Ostatně pokud by zákon vynechal některé typy komunikace, velmi by tím narušil svůj celkový účel: umožnil by jakýsi neregulovaný prostor pro kampaň, který by se stal hojně využívaným právě těmi subjekty, které by měly v úmyslu se pravidlům zákona vyhnout. Krom toho by se výklad zákona mimořádně ztížil tím, že by bylo nejprve třeba složitě definovat, která kampaň (tj. jakými prostředky vedená) je regulovaná a která nikoliv.
Pro úplnost je třeba upozornit na to, že výraz „komunikační médium“ je mimo kontext volební kampaně užit také v § 1 odst. 3 zákona o regulaci reklamy. Pojem „komunikační médium“ použitý v zákoně o volbě prezidenta republiky je však autonomním pojmem užívaným v tomto přepise, který je třeba vykládat optikou tohoto zákona a podle jeho smyslu a účelu. Zákon o volbě prezidenta republiky ostatně ani nijak na zákon o regulaci reklamy neodkazuje a nečiní tak ani důvodová zpráva. Zákon o regulaci reklamy proto není v tomto ohledu relevantní a jeho definice „komunikačního média“ se pro účely volební kampaně neužije.


14. Má ten, kdo volební kampaň šíří (majitel reklamních ploch, distributor letáku a podobně) povinnost kontrolovat označení kampaně dle zákona a může se dopustit deliktu, pokud tak neučiní?
Nikoliv, nejde o povinnost toho, kdo pro volební kampaň poskytuje své reklamní plochy nebo zajišťuje distribuci letáků. Přesto doporučujeme osobám, které poskytují reklamní plochy k umístění volební kampaně, distribuují letáky a podobně, aby zadavatele, případně zhotovitele, o jejich zákonné povinnosti informovaly.
Volební zákon v § 35 odst. 5 stanovuje povinnost označit propagaci nebo volební agitaci šířenou prostřednictvím komunikačních médií informací o jejich zadavateli a zpracovateli (stanovisko úřadu k pojmu zadavatel a zpracovatel viz otázka č. 6, stanovisko k sousloví komunikační médium otázka č. 13). Kandidát je povinen označit jimi využité prostředky volební kampaně svým jménem a příjmením. Registrované třetí osoby musí prostředky kampaně označit názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem přiděleným úřadem. V § 62 a § 63 pak definuje přestupky „fyzických osob“, respektive správní delikty „právnických a podnikajících fyzických osob“ spojené s nesplněním těchto povinností. Jakkoliv „fyzické osoby“ a „právnické a podnikající fyzické osoby“ nejsou v těchto dvou paragrafech blíže specifikovány, v § 35 odst. 5 se hovoří výslovně pouze o kandidátech a o registrovaných třetích osobách. Z toho lze dovodit, že přestupek, respektive správní delikt v souvislosti s nesplněním povinnosti označit dle zákona prostředky volební kampaně, mohou pouze kandidáti a třetí osoby.


15. Jakým způsobem se mohou zastupitelé a radní měst a krajů, kteří kandidují ve volbách na prezidenta, prezentovat v komunikačních médiích obcí a krajů, aniž by porušili volební zákon?
Volební zákon v § 35 odst. 6 zakazuje využívat k volební kampani komunikační média kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí. Volební kampaní se přitom dle odst. 1 téhož paragrafu rozumí jakákoliv propagace kandidáta na funkci prezidenta republiky.
Je přirozené, že i v době volební kampaně budou samosprávy prostřednictvím svých komunikačních médií informovat o své činnosti, tedy zejména členů zastupitelstev, rad a starostů, primátorů či hejtmanů, a to i v situaci, kdy tito představitelé samospráv současně jsou sami kandidáty na funkci prezidenta republiky. Aby jejich propagací v komunikačním médiu obce, kraje nebo jimi ovládaných osob nebyly naplněny znaky volební kampaně, musí se textové i vizuální zpracování příspěvků omezit výhradně na identifikaci příslušného komunálního a krajského představitele a sdělení o jeho činnosti v rámci výkonu příslušné funkce. Texty či audiovizuální příspěvky by se měly věcně vztahovat k aktuálně řešené problematice samosprávy, nikoliv k obecným politickým názorům představitelů samospráv. Vizitky představitelů samospráv, včetně podpisů pod články či audiovizuálními příspěvky, by měly obsahovat výhradně jméno, funkci, případně politickou příslušnost představitele. Umístění loga kandidáta u jména komunálního či krajského představitele (nebo i na jiných místech komunikačního média) lze považovat za propagaci kandidáta, čímž by byl naplněn význam pojmu volební kampaň.


16. Jaký formát má přesně mít odkaz na transparentní volební účet a odkaz na financování volební kampaně (§ 38 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů)?
V případě transparentního volebního účtu jde o jeden internetový odkaz, po jehož rozkliknutí se uživateli ihned zobrazí náhled transparentního volebního účtu. Nejde tedy pouze o obecný odkaz na doménu či internetovou stránku kandidáta, na které je odkaz na volební účet uveden (byť současně odkaz na tento účet na internetové stránce kandidáta musí být zveřejněn).
V případě odkazu na financování volební kampaně jde pak o odkaz, který uživatele přesměruje na konkrétní úroveň internetové stránky kandidáta, která obsahuje průběžně doplňované informace o všech nepeněžních plněních ocenitelných v penězích, které byly uplatněny ve volební kampani kandidáta, případně třetí osoby. Údaje o těchto plněních se dle zákona evidují s uvedením přehledu o původu těchto plnění, včetně uvedení jména, příjmení, data narození a obce, v níž má fyzická osoba, která tato plnění poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno. Opět, nejde tedy pouze o obecný odkaz na doménu či stránku kandidáta, kde je např. pouze uveden odkaz na volební účet, ale o stránku, která bez dalšího hledání uživateli poskytuje dané konkrétní informace.


17. Může se v obci místním rozhlasem oznámit konání setkání s některým kandidátem na funkci prezidenta?
Ne, obecní rozhlasy nemohou být pro tento účel používány. Volební zákon v § 35 odst. 6 říká, že k volební kampani nelze využívat komunikační média kraje nebo obce (nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí). V souvislosti s tímto ustanovením se komunikačním médiem, jak vyplývá mj. i z důvodové zprávy k zákonu, míní typicky sdělovací prostředky obcí a krajů (radniční noviny, krajské zpravodaje a podobně). Volební reklama může být umístěna pouze na velkoplošných zařízeních kraje či obce. Obecní rozhlas je však komunikačním médiem ve smyslu sdělovacího prostředku, nikoliv velkoplošným zařízením. Proto nemůže být k volebním sdělením, byť jen v podobě komerčního oznámení o konání mítinku, používán.


18. Je třeba započíst do nákladů kampaně (jako bezúplatné plnění) nošení drobných propagačních materiálů sympatizanta kandidáta?
Ne, není. Jedná se o podobnou situaci, jakou jsme řešili v otázce č. 5. Prezentace drobných propagačních předmětů na vlastním těle či oděvu (typicky odznáčky, „placky“, potištěné pokrývky hlavy, šály, šátky, trička, případně propisky a podobně) nejsou formami sdělení, za které se obvykle poskytuje úplata. Není tedy třeba ani registrace jako třetí osoby, ani dohody s příslušným kandidátem kvůli započtení hodnoty této prezentace do limitu nákladů. Totéž platí o jednotlivé nálepce na vlastním automobilu sympatizanta (či v případě negativní kampaně naopak odpůrce kandidáta), za podmínky, že polep zabere jen drobnou plochu. Za drobný rozměr budeme jako úřad považovat plochu odpovídající formátu A4 (cca 620 cm2). Pro úplnost dodáváme, že zcela odlišnou situací je komerční nošení propagačních převleků (kostýmů) na veřejných prostranstvích (obvykle spojené například s rozdáváním letáků) či vícenásobný polep vozidla materiály, které by samy o sobě byly drobné, ale jejich celková plocha by významně přesáhla formát A4. V těchto případech by nepochybně již šlo o kampaň, jejíž hodnotu by bylo nutné do limitu nákladů započítat.


19. Kandidát v průběhu kampaně zjistil, že část vynaložených nákladů nijak nevyužije (například se rozhodne předělat již zpracované vizuály, prostředky kampaně atp.). Musí přesto tato plnění započítat do limitu nákladů?
Pokud plnění (typicky v rámci smluvního vztahu se zhotovitelem kampaně) proběhlo v době po oficiálním startu kampaně (tedy po vyhlášení voleb ve Sbírce zákonů), musí se započítat do nákladů kampaně bez ohledu na to, že se předmět tohoto plnění v kampani nijak nevyužije. Ostatně od vyhlášení voleb musí být všechny náklady kampaně bez výjimky hrazeny z volebního účtu. Plnění, která proběhla před oficiálním startem kampaně a kandidát se rozhodne je v kampani nijak nepoužít, není třeba do limitu nákladů počítat.


20. Představují služby poradců, marketérů, expertů na PR a sociální sítě atp. náklady kampaně?
Volební zákon v § 35, § 36 a § 37 říká, že volební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidáta na funkci prezidenta, za kterou se obvykle platí. Financování volební kampaně zahrnuje veškeré výdaje na volební kampaň ocenitelné v penězích a k úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu. Využívání služeb poradců, marketérů, expertů na PR a sociální sítě a podobně, které slouží k propagaci daného kandidáta, lze považovat za integrální součást volební kampaně. Využívání služeb externích poradců však není vždy tímtéž jako využití stálých zaměstnanců či osob v obdobném postavení, jejichž pracovní náplň zahrnuje i nevolební agendu, v průběhu volební kampaně.
V případě, že jde o služby, které kandidát pořizuje externě (na zakázku od firem, podnikajících fyzických osob či formou dohody o provedení práce, smlouvy o dílo atp.), s výjimkou stálé pozice tiskového mluvčího, jsou tyto služby nákladem kampaně jako každá jiná nakoupená služba či zboží. Nehraje přitom roli, zda kandidát tuto zakázku zadal před zahájením kampaně, po zahájení kampaně či zda jde dokonce o trvalou spolupráci. Kandidát takovému zhotoviteli zadává (byť periodicky) zakázku na činnosti spojené s jeho propagací a zhotovitel kandidátovi za tyto konkrétní služby vystavuje faktury (případně inkasuje odměnu ze smluvního vztahu). Tyto výdaje musí kandidát zaúčtovat na vrub nákladů kampaně a hradit je z volebního účtu. V případě souběhu více kampaní (například sněmovní a prezidentské) musí být služby zhotovitele fakturovány a evidovány odděleně pro každou z běžících kampaní, tak aby nedocházelo ke zkreslení nákladů na některou kampaň.
V případě, že kandidát trvale zaměstnává pracovníka, jehož pracovní náplní je výhradně zajišťování politického marketingu, působení na sociálních sítích a podobně, nahlíží se na mzdové náklady tohoto zaměstnance stejně jako u externího nákupu služeb, tzn. v době volební kampaně jsou výdaje spojené s tímto zaměstnancem nákladem kampaně. Pokud jsou k práci na kampani využiti stálí zaměstnanci kandidáta či osoby v obdobném postavení, jejichž pracovní náplň zahrnuje i jinou agendu než propagaci kandidáta (spadají sem typicky i tiskoví mluvčí), považujeme za náklad kampaně situaci, kdy tomuto zaměstnanci budou za práci na kampani nad rámec obvyklé pracovní náplně vypláceny odměny, nebo dojde z důvodu vyššího pracovního nasazení ke zvýšení pracovního úvazku spojeného se zvýšením mzdy. Rozdíl oproti běžné mzdě takového zaměstnance je považován za náklad kampaně a měl by být zaúčtován obdobně, jako jsme uvedli výše. V případě, že zaměstnanec kandidáta se na kampani podílí nad rámec svých běžných pracovních povinností bez nároku na odměnu, nahlíží se na něj jako na dobrovolníka (stanovisko k využití dobrovolníků viz otázka č. 21). V této souvislosti považujeme za vhodné upozornit, že náš úřad vykonává dohled nad hospodařením stran soustavně, tedy i v době mimo volební kampaně, a že v rámci takovýchto kontrol bude úřad zajímat mimo jiné otázka, zda nákup služeb marketérů, poradců a podobně nebyl skryt za dočasné přijetí osoby zhotovitele do pracovního poměru.


21. Jak se má v nákladech kampaně zohlednit práce dobrovolníků?
Dobrovolníci se na kampaních kandidátů podílejí bez nároku na odměnu, avšak svojí prací mohou kandidátovi poskytnout bezúplatné plnění. Zohlednění v nákladech kampaně je tedy odvislé od „ceny obvyklé“ takové práce. Ta závisí na tom, v jakém vztahu je dobrovolník ke kandidátovi, kterému s kampaní pomáhá. Rodinné příslušníky považujeme za dobrovolníky, kteří se na kampani podílejí v principu zdarma, cena obvyklá je tedy u těchto dobrovolníků nulová a kandidát získává bezúplatné plnění s nulovou hodnotou (je třeba jej takto uvést ve zprávě o financování kampaně). Ostatní dobrovolníci jsou považováni za svého druhu brigádníky a byť za svoji práci nedostanou odměnu, kandidáti mají jejich práci evidovat jako bezúplatné plnění s nenulovou hodnotou (vykáže se obvyklá cena dané práce).


22. Mají kandidáti povinnost volební účet po volbách zrušit a pro další volby založit nový, nebo mohou účet používat opakovaně?
Volební zákon neukládá kandidátům povinnost volební účet zrušit. V § 24 odst. 7 pouze stanovuje podmínky, po jejichž splnění je zrušení účtu možné. Kandidáti si tedy mohou účet ponechat. Není však možné tento účet opakovaně použít v dalších volbách. § 24 odst. 1 totiž stanovuje každému kandidátovi povinnost si do 5 dnů od vyhlášení voleb účet zřídit, z čehož lze odvodit pravidlo „nové volby, nový účet“.


23. Jestliže se dobrovolnická práce kandidáta a jeho rodinných příslušníků nezapočítává do nákladů kampaně, platí to i o využití nemovitostí ve vlastnictví takových dobrovolníků k umístění volební reklamy?
Ne, neplatí. Dobrovolnickou prací se rozumí lidská práce související s přípravou a realizací kampaně, nikoliv poskytnutí vlastního movitého či nemovitého majetku pro účely kampaně. V případě, že kandidát či jeho rodinní příslušníci poskytnou například svoji nemovitost k umístění volební reklamy, řídí se stejnými pravidly jako ostatní sympatizanti kandidáta – k tomu viz otázka č. 2.


24. Musí být údaje o zadavateli a zpracovateli uvedeny u příspěvků kandidáta na Facebooku a dalších sociálních sítích? Jak je to s označováním videí na portálu YouTube?
Textové příspěvky („posty“) na sociálních sítích není třeba doplňovat informací o zadavateli a zpracovateli (výklad pojmů viz otázka č. 6), audiovizuální prvky (fotografie, videa, případně audionahrávky) informaci o zadavateli a zpracovateli obsahovat mají.
Podstatou sociálních sítí je vedle prezentace toho, komu daný profil patří nebo kdo jej spravuje (v tomto případě kandidáta – ať už jednotlivce či registrované třetí osoby) také možnost sdílení publikovaného obsahu („postů“) dalšími uživateli. Každý „post“ převzatý jiným uživatelem sítě (tedy viditelný na jeho profilu, timeline, zdi a podobně) však obsahuje informaci o tom, odkud byl převzat. Je tedy možné se proklikem dostat na profil kandidáta či registrované třetí osoby. U textových sdělení tedy není třeba, aby ke každému postu byla připojena informace o zadavateli a zpracovateli – je však nutné její uvedení na hlavní stránce profilu daného subjektu provozujícího kampaň. Poněkud jiná situace je však u obrázků, fotografií, videí a audio nahrávek – ty lze vkládat do jiných internetových stránek či stáhnout a dál šířit jinými způsoby. Proto by všechny grafické a audiovizuální prostředky volební kampaně měly mít v sobě zakomponovánu informaci o zadavateli a zpracovateli (povinným údajem je také identifikace třetí osoby). V případě videí nehraje roli, zda jsou zveřejňována na sociální síti nebo prostřednictvím portálu YouTube. Na začátku nebo na konci videa se formou titulku musejí povinné informace uvést. V případě audio nahrávek musí být tyto informace sděleny ústně. (Jsme si vědomi toho, že i textové příspěvky lze zkopírovat a publikovat mimo prostředí sociálních sítí, v tomto případě by však uvádění zadavatele a zpracovatele bylo poněkud redundantní, neboť není v možnostech kandidujících subjektů či kohokoliv jiného ovlivnit, aby takový šiřitel spolu s textem zkopíroval i zákonem požadovanou informaci).


25. Kde leží hranice mezi výkonem veřejné funkce a vedením kampaně dle zákona?
Lidé, kteří vykonávají veřejné funkce (a mezi nimi nejvýrazněji ústavní činitelé) se přirozeně pohybují ve veřejném prostoru, cestují po České republice i do zahraničí, setkávají se s jinými představiteli veřejné moci, ale i s občany. Pokud je činitel současně kandidátem ve volbách, je třeba takový způsob výkonu veřejné funkce sladit s pravidly kampaně, která stanovují volební zákony a rozhodnutí soudů.
Po novelizaci legislativy v roce 2016 obsahují všechny české volební zákony (s výjimkou komunálních voleb) časové i obsahové vymezení volební kampaně. V době od vyhlášení voleb do jejich ukončení se jakákoliv propagace kandidáta nebo volební agitace v jeho prospěch či neprospěch, zejména veřejné oznámení určené na jeho podporu anebo sloužící v jeho prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata, považuje za volební kampaň.
Český právní řád používá různé termíny pro označení představitelů veřejné moci. V následujícím textu používáme označení „veřejný činitel“. Rozumíme jím jak ústavní činitele (uvedené v Ústavě ČR), tak všechny ostatní veřejné funkcionáře vymezené v § 2 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v platném znění.
Je zřejmé, že veřejní činitelé, kteří kandidují ve volbách, se při výkonu svých funkcí zčásti ocitají v režimu volební kampaně. Proto může být v některých případech nutné pozměnit charakter veřejného vystupování. Je také třeba dbát na to, aby se náklady na tu část činnosti veřejných činitelů, která souvisí s kampaní, promítla v evidenci nákladů kampaně.
Máme-li posoudit charakter veřejného vystupování, je třeba nejprve vymezit, co se jím rozumí. Zastáváme stanovisko, že veřejné vystupování je prezentace názorů, postojů či stanovisek daného činitele, které zastupuje před občany, kteří nereprezentují orgány veřejné moci nebo instituce zřizované orgány veřejné moci. Výjimkou z tohoto pravidla jsou oficiální projevy před veřejností, pronášené z titulu držitele veřejné funkce (typicky u příležitosti významných událostí, výročí, státních svátků a podobně).
Při veřejném vystupování v době volební kampaně musejí kandující veřejní činitelé dbát na to, aby v kampani nevystupovali z titulu své funkce. To přirozeně neznamená, že by nesměli při tomto vystupování svou funkci uvádět. Jak v této věci uvedl Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 73/04, bylo by absurdní upřít veřejným činitelům a úředním osobám možnost angažovat se ve volební kampani. Za odlišující kritérium lze dle Ústavního soudu považovat použití prostředků, které jiný občan použít nemůže a které by dodávaly vystupování činitele punc oficiality. Použití takových prostředků ve volební kampani je nepřípustné. Výjimkou jsou samozřejmě případy, kdy veřejnému činiteli právní předpis použití takových prostředků ukládá. Jde typicky o povinné použití služebního vozidla s ochrannou službou, používání služebního (zabezpečeného) telefonu a podobně.
Pokud jde o náklady na realizaci takto definovaných veřejných vystoupení, je třeba, aby byly hrazeny z jiných než veřejných rozpočtů (viz citovaný nález Ústavního soudu). V případě, že náklady nehradí kandidát či kandidující subjekt ze svého volebního účtu, je třeba zaevidovat je v souladu s příslušným volebním zákonem jako bezúplatné plnění.


26. Osoba, která je kandidátem ve volbách, zaštítí z titulu své funkce událost, akci a podobně. Je to kampaň?

Tuto problematiku jsme v jiném ohledu rozebrali ve stanovisku č. 8. Pro lepší přehlednost vyčleňujeme a rozvádíme část textu do zvláštního stanoviska. S tématem souvisí také stanovisko 25.

Rozhodujícím kritériem pro posouzení udělených záštit je, zda událost či akce, jíž je v době volební kampaně záštita udělena, bude sloužit k propagaci kandidáta. V případě, že v souvislosti s událostí, akcí atp. neproběhne žádná propagace, není záštita vnímána jako volební kampaň ve smyslu zákona. Velmi tedy záleží mimo jiné i na tom, jak je akce propagována a prezentována a jak se akce odehraje. Pokud by se například na propagačním zaštiťující osoba prezentovala jako kandidát v nadcházejících volbách, šlo by o volební kampaň.


27. Co se rozumí transparentním účtem?
Aby bylo možné označit účet za transparentní, musí umožňovat vzdálený bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí. Aby bylo možné bankovní účet považovat za transparentní, musí platit, že účet v každém okamžiku umožní prohlížet všechny aktuálně bankou zaúčtované transakce. Za transparentní účet se nepovažuje takové technické provedení, které zobrazí transakce pouze zpětně za určitý časový interval.


28. Podle volebního zákona mají kandidáti poslat úřadu „veškeré účetnictví týkající se volební kampaně“. Jaké konkrétní údaje mají být zaslány?

Volební zákon skutečně v § 38 odst. 5 ukládá kandidátům povinnost zaslat našemu úřadu mimo jiné veškeré účetnictví týkající se volební kampaně, a to do 90 dní ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb.

Je tedy třeba, aby kandidáti uplatnili ve svém účetnictví takové postupy a nástroje, aby byli schopni jednoznačně určit veškeré účetní operace související s volbami. Nástroje, které jsou k tomu v rámci účetnictví k dispozici, jsou například vedení samostatných analytických účtů, vedení účetního deníku a podobně.

Úřad očekává, že od kandidátů obdrží zejména

  • účtový rozvrh (analytika),
  • účetní deník,
  • označení číselných řad dokladů,
  • prosté kopie všech prvotních dokladů s vyznačenou předkontací (faktury, výpisy z bankovních účtů, interní doklady včetně příloh),
  • přehled veškerých pohybů v členění dle jednotlivých účtů v účetnictví týkajících se výdajů na volební kampaň,
  • soupis veškerých dokladů, včetně částek v cenách obvyklých v Kč včetně DPH, týkajících se nákladů na volební kampaň v samostatném tabulkovém přehledu, přičemž součet těchto částek se rovná celkovým volebním nákladům.

Pokud je kandidát současně zadavatelem i zpracovatelem prostředků volební kampaně, doloží úřadu cenovou kalkulaci těchto nákladů, včetně předkontace, a zahrne je do celkových nákladů volební kampaně.

Upozorňujeme, že v případě nesplnění některé z povinností souvisejících se zveřejněním údajů o financování kampaně nebo jejich zasláním úřadu může úřad dle § 62 odst. 4 volebního zákona udělit pokutu v rozmezí 10.000,- Kč až 100.000,-Kč.


Do kdy je možné přijímat dary určené k úhradě nákladů volební kampaně před volbou prezidenta?

Volební zákon nepřímo stanovuje termín, do nějž mohou kandidáti přijímat dary určené k úhradě nákladů kampaně. V § 37 odst. 3 totiž kandidátům ukládá povinnost nejpozději 3 dny přede dnem volby, v prvním nebo druhém kole, zveřejnit stanovené údaje o všech osobách, které ve prospěch kandidujícího uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. Kandidáti sami si tedy musejí stanovit termín pro přijímání darů na volbu tak, aby stihli včas zveřejnit zákonem požadované údaje o všech přispěvatelích. Po tomto termínu již kandidáti nesmí dary určené na volební kampaň přijímat, neboť by dárci nemohli figurovat v informaci zveřejněné 3 dny před volbou a mohl by být spáchán přestupek dle § 62 odst. 2 písm. k) volebního zákona. Dary zaslané po tomto termínu na volební účet musejí být vráceny dárcům.