Dotazy a odpovědi - Financování stran obecně

Odpovědi na nejčastěji kladené dotazy

Financování stran obecně

Poznámka: odkazuje-li se v textu na “zákon o politických stranách”, rozumí se jím, zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění. Odkaz na znění zákona naleznete na titulní straně webu.


  1. Na který účet mají členové strany poukazovat členské příspěvky?
  2. Na jaký účet mohou dárci posílat peníze? Lze dary od podporovatelů přijímat na volební účet?
  3. Jsme malá lokální strana, nemáme žádné zaměstnance, nepřijímáme žádné dary, účastníme se jen komunálních voleb a ve výroční finanční zprávě máme samé nuly. Musíme i přesto vést čtyři účty, jak nově ukládá zákon o politických stranách?
  4. Jaké podmínky musí splňovat zvláštní a volební účty coby účty transparentní? (Aktualizováno 21. 9. 2018)
  5. Za jakých podmínek lze využít služeb crowd-fundingových platforem ke shromažďování darů na kampaň či provoz strany?
  6. Jakým způsobem a s jakými náležitostmi lze úřadu doručit zprávu o financování kampaně či výroční finanční zprávu?
  7. Do kdy si musí nově zaregistrovaná politické strana či hnutí založit zvláštní účet a začít plnit další povinnosti z oblasti transparentního financování?
  8. Naše politická strana má nárok na státní příspěvek na činnost politického institutu. Jak máme postupovat při převodu těchto prostředků na účet politického institutu?
  9. Jaký formát má přesně mít odkaz na zvláštní účet?

1. Na který účet mají členové strany poukazovat členské příspěvky?
Dotaz: Dle § 17a ods. 2 zákona o politických stranách (424/1991 Sb.) vedou strany, hnutí a politické instituty čtyři oddělené účty pro různé typy plnění. Na který z těchto účtů je možné zasílat členské příspěvky? A mohou členové strany / hnutí svůj členský příspěvek ve výši 1.000 Kč uhradit v hotovosti na základě příjmového pokladního dokladu přímo do pokladny hnutí?

Odpověď: Členské příspěvky patří mezi ostatní příjmy, při bezhotovostní platbě je tedy třeba použít účet dle § 17a ods. 2 písmene d). Zákon nespecifikuje u odděleného účtu pro ostatní příjmy a výdaje žádná omezení. Z toho lze dovodit, že členové mohou členský příspěvek uhradit v hotovosti do pokladny strany či hnutí, nebo zaslat na účet.


2. Na jaký účet mohou dárci posílat peníze? Lze dary od podporovatelů přijímat na volební účet?
Podporovatelé nemohou dary přímo posílat na volební účet kandidující strany. Své příspěvky musejí posílat na tzv. zvláštní účet, který jsou strany a hnutí povinny vést dle § 17a odst. 2 písm. a) zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění. Zákon nerozlišuje, zda se jedná o dary míněné jako příspěvek na volební kampaň, nebo o dary na běžnou činnost: všechny dary, tedy i ty, které budou použity na volby, musejí být poukázány na zvláštní, nikoliv volební účet strany či hnutí. Na volební účet si kandidující strany mohou darované prostředky přeposílat ze zvláštního účtu dle potřeby, aby mohly krýt výdaje na kampaň. Finance z darů je možné přeposílat jednou částkou jako hromadný převod ze zvláštního účtu. K tomu je však třeba paralelně vést zvláštní evidenci darů, které byly na kampaň využity, dle § 16b odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR, v platném znění. Volební účet tedy není určen pro příjem darů – slouží pouze pro účely hrazení nákladů volební kampaně.


3. Jsme malá lokální strana, nemáme žádné zaměstnance, nepřijímáme žádné dary, účastníme se jen komunálních voleb a ve výroční finanční zprávě máme samé nuly. Musíme i přesto vést čtyři účty, jak nově ukládá zákon o politických stranách?

Zákon nově stanovuje, že strany a hnutí používají ke své činnosti pouze bezhotovostní platby, s výjimkou výdajů nepřesahujících 5000.- Kč (ty lze hradit v hotovosti). Zákon o politických stranách v platném znění (č. 424/1991 Sb.) k tomu v § 17a odst. 2 zavádí pro všechny subjekty povinnost vést čtyři oddělené účty:

  • účet pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění (tento účet zákon nazývá „zvláštním účtem“),
  • účet pro plnění vyplývající z pracovněprávního vztahu ke straně či hnutí,
  • účet pro financování volebních kampaní (s výjimkou komunálních voleb),
  • účet pro ostatní příjmy a výdaje.

Každá politická strana nebo hnutí, bez ohledu na velikost a na to, zda působí v obecním zastupitelstvu nebo v celostátním parlamentu, musí vést první ze zmíněných čtyř účtů, tak zvaný zvláštní účet. Ten musí být transparentní (jak poznat transparentní účet viz otázka č. 4). Současně má každá strana či hnutí povinnost oznámit našemu úřadu internetovou adresu, na níž je tento účet veřejně přístupný. Ostatní bankovní účty musí strana založit, pokud hodlá provést příslušnou finanční transakci.

(Ne)zřízení zvláštního účtu
Pokud není zřízen zvláštní účet splňující parametry transparentního účtu (nerozlišuje se mezi malými, velkými, lokálními či celostátními stranami), dopouští se strana či hnutí správního deliktu dle § 19j odst. 2 písm. c) zákona a hrozí jí sankce až 200 tisíc Kč. Strany a hnutí mají povinnost nejen tento účet zřídit, ale současně našemu úřadu bezodkladně poté oznámit internetovou adresu, na níž je možné do účtu nahlížet (musí jít o přímý odkaz pro zobrazení účtu bez dalšího klikání – ne odkaz na doménu strany či banky, odkud by se uživatel musel dále proklikávat). Pokud strana tuto internetovou adresu úřadu neoznámí, dopouští se stejného deliktu a hrozí jí stejná sankce, tedy až 200 tis. Kč. Oznámení se provádí pomocí jednoduchého internetového formuláře, najdete jej zde. Zvláštní účet je účet příjmový a slouží pro přijímání darů a příspěvků od státu, proto je možné tyto prostředky využívat k hrazení výdajů teprve poté, co jsou převedeny na příslušný účet (provozní, volební, atd.). Výjimkou jsou transakce do 5 tisíc Kč, které lze hradit hotovostně; tyto částky lze ze zvláštního účtu vybrat a použít k hotovostní platbě.

(Ne)vedení ostatních tří účtů
Ostatní bankovní účty musí strana zřídit, pokud hodlá reálně provést příslušnou finanční transakci. Účty je nutné vést odděleně, a to podle toho, k jakému typu transakcí slouží. Porušení této povinnosti může mít za následek sankci až 200 tis. Kč.

Pokud strana není subjektem žádných pracovněprávních vztahů, není třeba, aby zřizovala bankovní účet dle písmene b). Subjekty jsou povinny sdělit úřadu též číslo nebo jiný identifikátor účtu, na němž případně vedou prostředky dle písmene b), teprve na základě naší výzvy – tedy dokud nevyzveme, není třeba sdělovat.

Subjekt, který se účastní voleb výhradně na lokální úrovni, dále fakticky nemusí vůbec zřizovat bankovní účet dle písmene c), neboť tento účet se zřizuje „za podmínek stanovených volebními zákony“ a zákon o volbách do zastupitelstev obcí tuto povinnost nestanovuje.

Bankovní účet dle písmene „d“ naproti tomu musí používat každý subjekt, který má jakékoliv jiné peněžní příjmy než státní příspěvky a dary, nebo jednorázové výdaje nad 5 tisíc korun. Náklady pro stranu přitom představuje už jen povinné vedení účetnictví a ověření výroční finanční zprávy auditorem. V případě, že tyto výdaje strana nehradí penězi, pravděpodobně od příslušného účetního či auditora získává nepeněžité plnění dle § 19h odst. 1 písm. g) zákona a v tom případě bude náš úřad očekávat příslušný záznam ve výroční finanční zprávě. Upozorňujeme, že jakmile strana zřídí účet dle písmene d), má povinnost sdělit bez zbytečného odkladu číslo nebo jiný jedinečný identifikátor tohoto účtu našemu úřadu. Pokud strana číslo nebo jiný identifikátor účtu úřadu neoznámí, dopouští se dle par. 19j, odst. 2) písm. b) správního deliktu a hrozí jí sankce až 200 tis. Kč. Oznámení se provádí pomocí stejného internetového formuláře, který se používá i pro oznámení účtu zvláštního, najdete jej zde.


4. Jaké podmínky musí splňovat zvláštní a volební účty coby účty transparentní? (Aktualizováno 21. 9. 2018)

V médiích i v běžné komunikaci se často používá pojem „transparentní účet“, aniž by se odlišila a zdůraznila specifika dvou typů transparentních účtů, které strany a hnutí zřizují. Z hlediska účelu stanovuje legislativa dva typy bankovních účtů, které jsou transparentní:


  1. zvláštní účet dle § 17a odst. 2 zákona o politických stranách. Tento účet si je povinna zřídit každá strana a hnutí bez ohledu na svoji velikost a finanční situaci. Účet slouží k přijímání darů, případně státních příspěvků. Pokud strana nebo hnutí založily politický institut podle § 17 odst. 4 zákona o politických stranách, musí si zvláštní účet zřídit také jejich politický institut.
  2. Volební účty zřizované podle volebních zákonů zvlášť pro každé volby s výjimkou komunálních, v nichž se nevyžaduje. Volební účty zakládají nejen kandidující strany, hnutí a koalice, ale také prezidentští kandidáti či registrované třetí osoby. Slouží pro financování volební kampaně.

Oba tyto typy účtů, tedy zvláštní a volební, musí být tak zvaně transparentní. To slovy zákona znamená, že musí umožňovat vzdálený bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí. Aby bylo možné bankovní účet považovat za transparentní, musí platit, že účet v každém okamžiku umožní prohlížet všechny aktuálně bankou zaúčtované transakce. Za transparentní účet se nepovažuje takové technické provedení, které zobrazí transakce pouze zpětně za určitý časový interval.

Podstatnou vlastností zvláštního účtu na rozdíl od volebních účtů je, že zvláštní účet musí umožnit nahlížení do historie platebních transakcí zpětně za období posledních tří let. Volební účty tuto podmínku splňovat nemusejí. Poskytovatel platebních služeb, u něhož je zvláštní účet veden (tedy obvykle banka), je dle § 17b odst. 2 zákona o politických stranách povinen nahlížení do transakcí až tři roky zpětně umožnit. Doporučujeme stranám, hnutím a politickým institutům, aby se ujistily, že si u banky skutečně založily transparentní účet, který splňuje tuto podmínku. Při zřizování zvláštního účtu doporučujeme smluvně s bankou dohodnout, že účet bude po celou dobu existence splňovat všechny parametry dle zákona č. 424/1991 Sb., v platném znění. Upozorňujeme, že nezřízení zvláštního účtu (tedy účtu splňujícího všechny zmíněné požadavky) je přestupkem, za který hrozí sankce až 200 tisíc Kč.

Další informace o účtech stran, včetně oznamovací povinnosti směrem k Úřadu, naleznete ve stanovisku č. 3.


5. Za jakých podmínek lze využít služeb crowd-fundingových platforem ke shromažďování darů na kampaň či provoz strany? (Aktualizováno 22. 5. 2018)

Využití zprostředkovatelských služeb crowd-fundingových platforem je možné, pokud budou splněny následující podmínky pro transparentní financování stran a volebních kampaní.


  1. Prostředky shromážděné pomocí takovéto služby budou převedeny politické straně či hnutí na zvláštní účet, nezávislému kandidátovi v senátních nebo prezidentských volbách na volební účet.
  2. Varianta A: Na uvedené účty budou převedeny všechny shromážděné dary v plné výši, nesmí z nich tedy být odečtena provize zprostředkovateli. Shromážděné prostředky lze převést najednou v jednom platebním příkaze. Provizi zprostředkovateli uhradí nezávislý prezidentský kandidát nebo kandidát do Senátu samostatnou platbou z volebního účtu a eviduje ji jako výdaj na kampaň. Politická strana či hnutí uhradí provizi zprostředkovateli samostatnou platbou z volebního účtu v případě, že jde o dary, které budou použity pro financování volební kampaně, a provizi v takovém případě eviduje jako náklad kampaně. V ostatních případech politická strana či hnutí odešle provizi zprostředkovateli z provozního účtu a eviduje ji jako provozní výdaj.

    Varianta B: Na uvedené účty bude převedena částka po odečtení provize provozovatele za shromáždění prostředků. V tom případě se na věc nahlíží tak, že příspěvek dárce se rozdělil zčásti na peněžitý dar a zčásti na bezúplatné plnění. Suma, která byla po odečtení provize poukázána straně či kandidátovi, představuje peněžitý dar, částka odečtená jako provize představuje bezúplatné plnění poskytnuté straně či kandidátovi jako úhrada nákladů spojená s využitím crowd-fundingové platformy. Shromážděné prostředky lze převést najednou v jednom platebním příkaze. V takovém případě však strana či kandidát musí být schopni rozlišit poměr peněžitého daru a bezúplatného plnění u každého jednotlivého dárce.

  3. Provizi zprostředkovateli uhradí nezávislý prezidentský kandidát nebo kandidát do Senátu samostatnou platbou z volebního účtu a eviduje ji jako výdaj na kampaň. Politická strana či hnutí uhradí provizi zprostředkovateli samostatnou platbou z volebního účtu v případě, že jde o dary, které budou použity pro financování volební kampaně, a provizi v takovém případě eviduje jako náklad kampaně. V ostatních případech politická strana či hnutí odešle provizi zprostředkovateli z provozního účtu a eviduje ji jako provozní výdaj.
  4. Všechny dary musí strana či hnutí nebo nezávislý kandidát evidovat s údaji podle příslušného zákona, tedy u fyzických osob s uvedením jména, příjmení, data narození a obce trvalého pobytu, u právnických osob s uvedením názvu, IČO (bylo-li přiděleno) a sídla.
  5. Všechny dary nad 1.000 Kč, poskytnuté politické straně či hnutí, musí být potvrzeny darovací smlouvou. Smlouva nemusí být nutně uzavřena do dne převedení shromážděných prostředků na bankovní účet strany či hnutí, strana či hnutí však musí příslušnou darovací smlouvu zajistit nejpozději v takovém termínu, aby případně mohla dar, k němuž nedisponuje darovací smlouvou, vrátit dárci nebo převést do státního rozpočtu do 1. dubna roku následujícího po roce, v němž dar přijala (v opačném případě by se strana či hnutí dopustila přestupku).


6. Jakým způsobem a s jakými náležitostmi lze úřadu doručit zprávu o financování kampaně či výroční finanční zprávu?

Podobu a náležitosti zprávy o financování kampaně upravuje vyhláška č. 113/2017 Sb. a podobu výroční finanční zprávy vyhláška č. 114/2017 Sb., obojí v platném znění. Obě vyhlášky obsahují přílohy se vzory zpráv. Ty je možné využít, jde o klasické formuláře. Úřad však pro oba typy zpráv připravil na rámec vzorů uvedených ve vyhláškách také internetovou aplikaci pro vyhotovení zpráv. Je přístupná na adrese https://zpravy.udhpsh.cz přes zabezpečené připojení na základě úřadem zaslaných přihlašovacích údajů. Obsahuje nástroje, které nezávislým kandidátům, politickým stranám a politickým hnutím výrazně usnadní správné a úplné vyplnění zprávy. Aplikace rovněž provádí základní kontrolu zpráv před jejich uzavřením a vygeneruje uživateli veřejně přístupný odkaz, pod kterým je zpráva přístupná veřejnosti. Úřad zásadně upřednostňuje elektronickou verzi zprávy před listinnou verzí uvedenou v příloze Vyhlášky.

Od toho, jakou formu vypracování zprávy subjekt zvolí, se také odvíjí způsob a náležitosti doručení zprávy úřadu. Naleznete je v této tabulce:


7. Do kdy si musí nově zaregistrovaná politické strana či hnutí založit zvláštní účet a začít plnit další povinnosti z oblasti transparentního financování?
Zákon nestanoví žádnou lhůtu, do kdy nová strana či hnutí musí po registraci založit zvláštní účet, oznámit jej úřadu a splnit další povinnosti, na jejichž splnění dohlíží úřad. Úřad uplatňuje pravidlo, že subjekt musí tyto úkony učinit před tím, než začne vyvíjet veřejnou činnost nebo než vzniknou první položky v jeho účetnictví. To znamená, že například vstoupí do veřejného prostoru zřízením internetových stránek či jinou veřejnou prezentací, postaví svého kandidáta ve volbách (byť ne na vlastní listině), provede či přijme platbu a podobně. Úřad však toleruje nesplnění zákonných povinností u strany, která dosud nezačala vyvíjet výše uvedenou činnost, jen po omezenou dobu, a to nejdéle dva měsíce ode dne registrace strany či hnutí. To obdobně platí i o povinnosti předložit výroční finanční zprávu za rok, v němž byl subjekt zaregistrován.


8. Naše politická strana má nárok na státní příspěvek na činnost politického institutu. Jak máme postupovat při převodu těchto prostředků na účet politického institutu?

Nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutu vzniká podle § 20 odst. 5 zákona 424/1991 Sb. politické straně či hnutí, jejíž alespoň jeden poslanec byl zvolen za danou stranu a hnutí alespoň ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních období Poslanecké sněmovny včetně probíhajícího volebního období, a která je zakladatelem nebo členem politického institutu. Tento příspěvek smí strana nebo hnutí použít výlučně k úhradě výdajů na činnost politického institutu.

Z uvedeného tedy vyplývá, že nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutu má politická strana či hnutí za splnění podmínek daných zákonem, přičemž tato skutečnost je rovněž zohledněna ve struktuře výroční finanční zprávy pro politické strany a hnutí. Proto žádost o tento příspěvek podává politická strana či hnutí, ne institut. Strana by jako žadatel v žádosti směřované ministerstvu financí měla jako účet pro příjem státního příspěvku pro svůj politický institut uvést číslo svého zvláštního účtu, neboť se jedná o transfer veřejných prostředků. Vzhledem k tomu, že strana či hnutí nesmí příspěvek použít na jiné účely než k hrazení výdajů na činnost politického institutu, očekává úřad, že celý státní příspěvek bude po obdržení (nejpozději však do konce kalendářního roku) převeden na zvláštní účet politického institutu. Tento proces bude tedy jedním z předmětů dohledové činnosti úřadu.

Vzhledem ke skutečnosti, že straně se ukládá pouze minimální částka, kterou musí na účet politického institutu převést (tj. ve výši obdrženého státního příspěvku), může strana institutu samozřejmě poskytovat další finanční prostředky nad tento rámec. V tom případě je možné tyto prostředky zasílat z provozního účtu strany či hnutí na provozní účet politického institutu.


9. Jaký formát má přesně mít odkaz na zvláštní účet?

V případě zvláštního účtu jde o jeden internetový odkaz, po jehož rozkliknutí se uživateli ihned zobrazí náhled zvláštního účtu politické strany nebo hnutí (typicky na webu příslušné banky). Nejde tedy o obecný odkaz na doménu či internetovou stránku politické strany či hnutí, na které je odkaz na zvláštní účet uveden (byť tento odkaz na internetové stránce politické strany nebo hnutí být zveřejněn musí), ani např. o obecný odkaz na seznam všech transparentních účtů vedených konkrétní bankou.

Je důležité, aby politické strany, hnutí či politické instituty prováděly průběžnou kontrolu dostupnosti jimi oznámených odkazů na zvláštní účty, a pokud tyto odkazy nejsou funkční, aby zajistily jejich aktuální formát a tento bez zbytečného odkladu zaslaly Úřadu. Za dostupnost transparentního účtu pod odkazem, který je u Úřadu evidován, nese odpovědnost oznamovatel účtu.