Dotazy a odpovědi - Financování stran obecně

Odpovědi na nejčastěji kladené dotazy

Financování stran obecně

Poznámka: odkazuje-li se v textu na “zákon o politických stranách”, rozumí se jím, zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění. Odkaz na znění zákona naleznete na titulní straně webu.



  1. Na který účet mají členové strany poukazovat členské příspěvky?
  2. Na jaký účet mohou dárci posílat peníze? Lze dary od podporovatelů přijímat na volební účet?

  3. Jsme malá lokální strana, nemáme žádné zaměstnance, nepřijímáme žádné dary, účastníme se jen komunálních voleb a ve výroční finanční zprávě máme samé nuly. Musíme i přesto vést čtyři účty, jak nově ukládá zákon o politických stranách?

  4. Co se rozumí transparentním účtem?


1. Na který účet mají členové strany poukazovat členské příspěvky?
Dotaz: Dle § 17a ods. 2 zákona o politických stranách (424/1991 Sb.) vedou strany, hnutí a politické instituty čtyři oddělené účty pro různé typy plnění. Na který z těchto účtů je možné zasílat členské příspěvky? A mohou členové strany / hnutí svůj členský příspěvek ve výši 1.000 Kč uhradit v hotovosti na základě příjmového pokladního dokladu přímo do pokladny hnutí?

Odpověď: Členské příspěvky patří mezi ostatní příjmy, při bezhotovostní platbě je tedy třeba použít účet dle § 17a ods. 2 písmene d). Zákon nespecifikuje u odděleného účtu pro ostatní příjmy a výdaje žádná omezení. Z toho lze dovodit, že členové mohou členský příspěvek uhradit v hotovosti do pokladny strany či hnutí, nebo zaslat na účet.


2. Na jaký účet mohou dárci posílat peníze? Lze dary od podporovatelů přijímat na volební účet?
Podporovatelé nemohou dary přímo posílat na volební účet kandidující strany. Své příspěvky musejí posílat na tzv. zvláštní účet, který jsou strany a hnutí povinny vést dle § 17a odst. 2 písm. a) zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění. Zákon nerozlišuje, zda se jedná o dary míněné jako příspěvek na volební kampaň, nebo o dary na běžnou činnost: všechny dary, tedy i ty, které budou použity na volby, musejí být poukázány na zvláštní, nikoliv volební účet strany či hnutí. Na volební účet si kandidující strany mohou darované prostředky přeposílat ze zvláštního účtu dle potřeby, aby mohly krýt výdaje na kampaň. Finance z darů je možné přeposílat jednou částkou jako hromadný převod ze zvláštního účtu. K tomu je však třeba paralelně vést zvláštní evidenci darů, které byly na kampaň využity, dle § 16b odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR, v platném znění. Volební účet tedy není určen pro příjem darů – slouží pouze pro účely hrazení nákladů volební kampaně.


3. Jsme malá lokální strana, nemáme žádné zaměstnance, nepřijímáme žádné dary, účastníme se jen komunálních voleb a ve výroční finanční zprávě máme samé nuly. Musíme i přesto vést čtyři účty, jak nově ukládá zákon o politických stranách?

Zákon nově stanovuje, že strany a hnutí používají ke své činnosti pouze bezhotovostní platby, s výjimkou výdajů přesahujících 5000.- Kč (ty lze hradit v hotovosti). Zákon o politických stranách v platném znění (č. 424/1991 Sb.) k tomu v § 17a odst. 2 zavádí pro všechny subjekty povinnost vést čtyři oddělené účty:

  • účet pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění (tento účet zákon nazývá „zvláštním účtem“),
  • účet pro plnění vyplývající z pracovněprávního vztahu ke straně či hnutí,
  • účet pro financování volebních kampaní (s výjimkou komunálních voleb),
  • účet pro ostatní příjmy a výdaje.

Každá politická strana nebo hnutí, bez ohledu na velikost a na to, zda působí v obecním zastupitelstvu nebo v celostátním parlamentu, musí vést první ze zmíněných čtyř účtů, tak zvaný zvláštní účet. Ten musí být transparentní (jak poznat transparentní účet viz otázka č. 4). Současně má každá strana či hnutí povinnost oznámit našemu úřadu internetovou adresu, na níž je tento účet veřejně přístupný. Ostatní bankovní účty musí strana založit, pokud hodlá provést příslušnou finanční transakci.

(Ne)zřízení zvláštního účtu
Pokud není zřízen zvláštní účet splňující parametry transparentního účtu (nerozlišuje se mezi malými, velkými, lokálními či celostátními stranami), dopouští se strana či hnutí správního deliktu dle § 19j odst. 2 písm. c) zákona a hrozí jí sankce až 200 tisíc Kč. Strany a hnutí mají povinnost nejen tento účet zřídit, ale současně našemu úřadu bezodkladně poté oznámit internetovou adresu, na níž je možné do účtu nahlížet (musí jít o přímý odkaz pro zobrazení účtu bez dalšího klikání – ne odkaz na doménu strany či banky, odkud by se uživatel musel dále proklikávat). Pokud strana tuto internetovou adresu úřadu neoznámí, dopouští se stejného deliktu a hrozí jí stejná sankce, tedy až 200 tis. Kč. Oznámení se provádí pomocí jednoduchého internetového formuláře, najdete jej zde. Zvláštní účet je účet příjmový a slouží pro přijímání darů a příspěvků od státu, proto je možné tyto prostředky využívat k hrazení výdajů teprve poté, co jsou převedeny na příslušný účet (provozní, volební, atd.). Výjimkou jsou transakce do 5 tisíc Kč, které lze hradit hotovostně; tyto částky lze ze zvláštního účtu vybrat a použít k hotovostní platbě.

(Ne)vedení ostatních tří účtů
Ostatní bankovní účty musí strana zřídit, pokud hodlá reálně provést příslušnou finanční transakci. Účty je nutné vést odděleně, a to podle toho, k jakému typu transakcí slouží. Porušení této povinnosti může mít za následek sankci až 200 tis. Kč.

Pokud strana není subjektem žádných pracovněprávních vztahů, není třeba, aby zřizovala bankovní účet dle písmene b). Subjekty jsou povinny sdělit úřadu též číslo nebo jiný identifikátor účtu, na němž případně vedou prostředky dle písmene b), teprve na základě naší výzvy – tedy dokud nevyzveme, není třeba sdělovat.

Subjekt, který se účastní voleb výhradně na lokální úrovni, dále fakticky nemusí vůbec zřizovat bankovní účet dle písmene c), neboť tento účet se zřizuje „za podmínek stanovených volebními zákony“ a zákon o volbách do zastupitelstev obcí tuto povinnost nestanovuje.

Bankovní účet dle písmene „d“ naproti tomu musí používat každý subjekt, který má jakékoliv jiné peněžní příjmy než státní příspěvky a dary, nebo jednorázové výdaje nad 5 tisíc korun. Náklady pro stranu přitom představuje už jen povinné vedení účetnictví a ověření výroční finanční zprávy auditorem. V případě, že tyto výdaje strana nehradí penězi, pravděpodobně od příslušného účetního či auditora získává nepeněžité plnění dle § 19h odst. 1 písm. g) zákona a v tom případě bude náš úřad očekávat příslušný záznam ve výroční finanční zprávě. Upozorňujeme, že jakmile strana zřídí účet dle písmene d), má povinnost sdělit bez zbytečného odkladu číslo nebo jiný jedinečný identifikátor tohoto účtu našemu úřadu. Pokud strana číslo nebo jiný identifikátor účtu úřadu neoznámí, dopouští se dle par. 19j, odst. 2) písm. b) správního deliktu a hrozí jí sankce až 200 tis. Kč. Oznámení se provádí pomocí stejného internetového formuláře, který se používá i pro oznámení účtu zvláštního, najdete jej zde.


4. Co se rozumí transparentním účtem?

Z hlediska účelu stanovuje legislativa dva typy bankovních účtů, které jsou transparentní: zvláštní účet dle § 17a odst. 2 zákona o politických stranách (týká se všech politických stran a hnutí) a volební účty zřizované za podmínek stanovených volebními zákony (týká kandidujících stran hnutí a koalic, ale také prezidentských kandidátů či registrovaných třetích osob).

Oba tyto typy účtů musí být tak zvaně transparentní. To slovy zákona znamená, že musí umožňovat vzdálený bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí. Aby bylo možné bankovní účet považovat za transparentní, musí platit, že účet v každém okamžiku umožní prohlížet všechny aktuálně bankou zaúčtované transakce. Za transparentní účet se nepovažuje takové technické provedení, které zobrazí transakce pouze zpětně za určitý časový interval.